4.1.4. Co trénovat
Celého koně. V celku jasné. Jenže co to znamená? Na rozdíl od dostihů na dráze, kde bez výjimky rozhoduje rychlost, vytrvalostní rychlost, případně skoková obratnost a závody trvají od několika desítek vteřin (sprint pod 1 000 m) do cca 10 až 12 minut (Velká Pardubická), endurance, která znamená desítky kilometrů a mnoho hodin práce v sedle, vyžaduje komplexně zdatného a připraveného koně.
Trénovat nemůžeme jenom srdce, plíce a svaly, ale také vazy a šlachy. A navíc, pro mnohé překvapivě, i kosti a klouby. Každá z těchto funkčních skupin se jinak chová při námaze, každá potřebuje jinou dobu na přizpůsobení se vyšší zátěži.
Srdce, plíce a svaly se přizpůsobí nejrychleji. Výrazné zlepšení je možné docílit již po dvou až třech měsících. Tepová frekvence bude skvělá a zklidňování téměř okamžité. Kdo podlehne opojnému zlepšování a bude zvyšovat tréninkové zatížení, téměř jistě se dočká zranění, nejpravděpodobněji závěsného aparátu. Natažená nebo prasklá šlacha, případně poškozený kloub vystaví vašemu koni stop. Může být nejen dočasný. V nejhorším případě i doživotní.
Šlachy a vazy, jejichž regenerace je pomalejší díky jinému přísunu živin a jiné látkové výměně, vykazují dostatečné zlepšení až po zhruba jednom roce vhodného zatěžování. Poškodit se však mohou okamžitě.
Základní opěrné jednotky těla – kosti se přizpůsobují ze všech tkání nejpomaleji. Změny vnitřní struktury kostí jejich přestavba, které lépe vyhovuje dané zátěži, trvá velmi dlouho. Dosažení nejvyšší pevnosti nastává až po třetím roce trénování a soutěžení.
Co tedy trénovat dřív? Všechno současně. Je nezbytné si vždy uvědomovat, že každý enduranční kůň je tak zdatný, jak je dobrý jeho nejslabší článek, nikoliv naopak. Podle toho volíme tréninkovou zátěž a závodní taktiku. Sebelepší tepová frekvence je na nic, když kůň kulhá.
